Dobrý večer v knihovně
Kateřina Orlová, 8. května 2012
Ve čtvrtek 3. května se v Městské knihovně v Lomnici nad Lužnicí konal křest knihy 
Z vodnických splavů jižních Čech. Autorem textu je Vladimír Janda a fotografií Petr Němec, knihu vydalo jindřichohradecké nakladatelství Epika. Kmotrem je Jiří Krška, kapelník Rybníkářů, jenž také večer provázel toulavými a bluesovými písničkami.
Knížka poeticky i epicky pojednává o třeboňských vodách, především rybnících a ještě víc rybníčcích, a je dítětem bot z toulavého telete, které pan Janda rád obouvá. Prochozená místa, která zná „jak svý boty“, přibližuje vyprávěním, odbornými historickými a vodohospodářskými informace a povídkami, které dokresluje barevnými fotografiemi Petr Němec. Autoři chystají další díl, v němž se budou věnovat přítokům Lužnice.
Člověk člověku beránkem
Kateřina Orlová, 2. května 2012
Altruismus je vlastní i živočichům, takže člověku je tato vlastnost vrozená. Pomáhat bližním a slabším je přirozená schopnost, která je nicméně v lidské společnosti mnohorozměrně modifikovaná aktuálními kulturními vzorci. V západní civilizaci se altruismus na společenské úrovni vyvíjí přes mnohé excesy (a přes potenciální nespokojenost s jeho stavem) pozitivním směrem. Jistě za tím stojí anticko-židovsko-křesťanské kořeny, z nichž mimo jiné pramení i úcta k individualitě člověka, která v našich očích historicky pokulhává například v Indii a obecně v Asii.
Je tedy nepochybně znakem vyspělosti kultury, když se dokáže postarat o slabé a potřebné. 
Všichni patrně oceňujeme, že se péče o hendikepované spoluobčany postupně přesouvá z ústavů do chráněných domů zajišťujících větší důstojnost, svobodu a soukromí postižených. Nepochybně oceňujeme, že si českobudějovický krajský úřad a pracovníci jindřichohradeckých sociálních služeb vybrali pro chráněné bydlení mimo jiné právě Lomnici, která postiženým umožňuje začlenit se do života města a poskytuje vhodné prostředí a na malé ploše potřebné služby.
Důraz na individualitu má však jako všechno v životě dvě stránky. K těm horším patří například střet mezi dvěma individualitami. A tak vzniká u některých zdravých a chytrých bližních pocit, že nastěhovat do města postižené nemusí dělat dobrotu. Vznikají snad dokonce obavy, aby to nemělo nepříznivý vliv na naše děti. Nepříznivý vliv na děti má každopádně tento postoj. Přítomnost postižených má na děti naopak příznivý vliv.
Hlavní příčinou potenciální nechuti přivítat mezi sebou nové, i když možná trochu jiné spoluobčany, je ale zřejmě přirozený konzervatismus, strach z čehokoli nového a zabřednutí ve starých pořádcích. Ať se zeptáme na zavádění jakýchkoli novot, vždy bude většina proti, i když to jsou novoty pozitivní. V Americe se bouří proti státnímu zdravotnímu pojištění, my se bouříme proti privátnímu zdravotnímu pojištění, v Písku se bouřili proti umístnění sanatoria pro lidi stižené demencí.
Umístnění chráněného bydlení v Lomnici je známka kulturní úrovně města a lidí. Souhlasím s článkem, který je na toto téma otištěný v dubnovém čísle Lomnických listů. Lomnice nezíská jen z praktického hlediska, ale město se tím též víc otevře světu, provětrá se novým vzduchem, pozvedne se jeho atmosféra a přiblíží se ke svému poslání, jímž jsou služby, protože naše město v této době nestojí na průmyslu a výrobě.
Pevně doufám, že zastupitelstvo schválí kladně vše, co bude s tímto projektem souviset a co přispěje k jeho realizaci.
Stručná zpráva o jednání zastupitelstva aneb ztratilo se „nejenom“ 6 klíčů - 3. část (dokončení)
Lumír Šarman, 2. dubna 2012
Poslední jednání zastupitelstva se zabývalo také zprávou kontrolního výboru (zde).
Zpráva kontrolního výboru
Jeho předseda Petr šafář otevřel otázku kompostárny, která má podle projektu, na základě kterého na ni město získalo významnou dotaci, zpracovat 940 tun biologického materiálu za rok a to po dobu minimálně 5 let. Objem materiálu v kompostárně je však dosud výrazně nižší. M. Řepa, který i za toto zařízení zodpovídá, prohlásil, že takový objem není reálné zpracovat. Karel Zvánovec, bývalý starosta, za jehož éry se projekt narodil, poznamenal, že „tomu se někdo musí intenzivně věnovat.“ Pokud by město objem biomasy v kompostárně nedodržovalo a zjistila to kontrola, mohli bychom vracet těžce získané dotace. Bohužel se opět ukázala nereálnost některých projektů bývalé radnice. Vzpomeňme na investice do Farské louky, která prodělává od svého vzniku a chátrá všem před očima. Pak je tu lehkoatletický ovál s jeho nedostatečným a hlavně finančně negativním využitím a do třetice nejenom nákladově problematický projekt 44 bytů v ulici Dr. Kuny.
Nepovedené rande
Jiří K o s
V 80. letech minulého století jsem studoval elektrotechnickou průmyslovou školu na „Sudárně“ poblíž Hluboké u Českých Budějovic. Jednalo se vlastně o dvouletou nástavbu, kterou si mohli udělat mladí lidé po ukončení učňovské školy. Někteří kluci se na ní přihlásili jen proto, aby tak oddálili nástup na dvouletou službu u neslavné socialistické armády a školu vůbec nebrali jako důležitou věc ve svém dalším životě. I já to tak zprvu cítil. Vyučil jsem se nejprve elektrikářem, našel si docela zajímavou práci v jednom velkém koncernovém podniku a další vzdělávání jsem bral spíše jako ulejvání ze zaměstnání. Když se ale přiblížil termín maturity, pochopil jsem, že by bylo škoda tuhle šanci zahodit. Poctivě jsem se doma zavrtal do knížek a začal se víc připravovat na hodiny.
V lavicích třídy jsem poznal několik skvělých vrstevníků a také zajímavou slečnu Lenku, jedinou studentku mezi čtyřiceti chlapci. Byla z Příbrami, takové básnické střevo, což mě imponovalo, protože i já jsem se v té době literárně vyvíjel.
ANKETA
Od posledních komunálních voleb uplynul už skoro rok a půl a tak je možná čas na malý průzkum veřejného mínění. Pokud chcete odpovězte prosím na níže uvednou otázku.