Jdi na obsah Jdi na menu
 


Letní toulání

28. 7. 2010

Jaroslav Auský ml.

Krásné letní počasí, chvilka volna, malebné okolí jihočeského městečka Lomnice a příjemná společnost, to vše mě přinutilo vydat se na procházku prosluněnou krajinou. Obout letní obuv, sluneční brýle, kraťasy s tričkem a repelent proti hmyzu – vše připraveno na celé odpoledne. Ještě nějakou kačku do kapsy, kdyby náhodou po cestě vyrostl nějaký ten kiosek. Teplota vyhovující, v ovzduší mírný větřík rozfoukával zbytky pilu a v den kdy jsme vyráželi, bylo zrovna po nočním dešti. Naprosto ideální podmínky.
strom.jpgSešli jsme se s mojí drahou polovičkou na hrázi rybníka Služebný, kde na nás pomalu útočily desítky kachen, na které jsme úplně zapomněli, takže jsme jim neměli co hodit, ale nestrádali. Spoluvýletníci, kterých tam nebylo zrovna málo, se o ně postarali. Měli jsme na výlet bezmála tři hodinky, což je dostatek času na pořádnou procházku, která byla mířena do okolí Velkého a Malého Tisý. Ani ne za dvacet minut náš pohled již plul po hladině Velkého Tisý, kde se v povzdálí bělelo hejno labutí doplněno šedou barvou jejich potomstva. Musíme uznat, že autobus se zájezdem jsme zde opravdu nečekali, a už vůbec ne osobní automobily ze Slovenska a přilehlých sousedních zemí. Po hrázy se to hemžilo lidmi, psy a kupodivu jsme potkali i starší pár, který si vedl dokonce na vodítku fretku. Jak jsme se blížili k výpusti, osazenstvo pomalu řídlo, cvakání fotoaparátů ustávalo. Trochu mokrá cesta po dešti a vlhký vzduch byl pro komáry asi ráj a filtr z repelentu jim asi už vůbec nevadil, pomalu jsme začali litovat, že jsme si nevzali rifle s mikinou. Na druhou stranu nás potěšil pohled pod výpustí, kam směřovaly naše další kroky.
Mezi dvoumetrovým rákosem se prodíraly lysky, na starém pařezu se slunila ještěrka a přes cestu si hrdě kráčela kachna s kachňaty. Takhle si mnozí představují letní procházku přírodou. K tomu všemu ve větvích hejna ptáků, na louce stádo srnek a mraky hmyzu k tomu neodmyslitelně také patří. Nebyla za námi ani hodina a půl a už jsme byli nasyceni přírodou a okolní krajinou. Zkoušeli jsme rozpoznat rostliny rostoucí podél cest, k čemu nám výborně posloužily informační tabule a znalosti mé přítelkyně. V okolních rybníčcích bylo také živo. Jediná věc nás ale trochu zarazila a zklamala, poněvadž jsme se cestou dostali až k hlavní silnici, odkud jsme se museli stejnou cestou zase vrátit. Nicméně všem můžeme procházku doporučit, a doufám, že se příště podíváme opět někam jinam… Jaroslav Auský ml
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář