Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úhel pohledu

15. 5. 2010

LNL 1. 4. 2010

  

ObrazekLidé se ve svých názorech obvykle úplně neshodují. Každý má nasazeny pomyslné brýle, přes které vnímá realitu. Někdo je věčný optimista, druhý naopak vidí vše v temných barvách. Když dva vidí totéž, výsledkem je často trochu či více se lišící popis. Každý akcentujeme něco jiného. Pokud někdo sleduje jedoucí vlak a popisuje tento děj, zkuste to srovnat s popisem stejného děje, ale v podání člověka, který v tom vlaku cestuje. Ten první pozoruje třeba krajinu zalitou sluncem a jí projíždějící motoráček. Přijde mu to idylické a tak to popíše. Cestující může vše vnímat úplně jinak: vlak má zpoždění, je narvaný k prasknutí, vedle něj sedí nepříjemný spolucestující - no hrůza!

  

   Mé články se poslední dobou staly vděčným námětem upřesňujících komentářů, vysvětlování a převracení nejmenovaného autora z místní socdem. Občas si asi z potřeby trocha masochismu čtu výtky o své neobjektivnosti a manipulaci s fakty. Nehraji si na stoprocentně objektivního. Kdo takový je? Můj nejčastější "vykladač a upřesňovatel" R. B.? Co takhle vlastní tvorba místo stavění na nápadech toho druhého? Je to pravda náročnější, ale čtenáři to jistě ocení. Naštvanost jako program dlouho nevydrží.

    

   Lidé mají různé pohledy. To je přirozené. Lidé se často mýlí a dopouštějí se nepřesnosti. Já i vy. Přestat proto o svých pohledech hovořit a psát? Tak to bychom mohli zrušit všechny noviny (včetně těch televizních) a většinu magazínů. Veškerá média stojí na principu názorové plurality nikoliv uniformity. Ta už je naštěstí minulostí, ať se to někomu líbí nebo ne.

  

Lumír Šarman

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář