Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč tolik lidí dojal osud hokejistů z Jaroslavle?

16. 9. 2011

Lumír Šarman, 16. září 2011

01-lsa_vizitka.jpgMinulý týden ve středu se u ruského města, kde se kromě jiných lidí narodila i první ruská a světová kosmonautka Valentina Tereškovová, zřítilo letadlo s kompletním hokejovým týmem Lokomotiv Jaroslavl. Mezi těmi, kteří při havárii zahynuli, byli i tři čeští a jeden slovenský hokejista. Tento týden se konaly jejich pohřby. Jako s posledním z „naší“ čtveřice se přišli lidé rozloučit s výborným slovenským hráčem a kapitánem slovenské reprezentace Pavolem Demitrou. Říkalo se mu gentleman na ledě. Stalo se tak včera v Trenčíně. Na pohřeb přijelo i přišlo tisíce lidí…
   Všechna média o katastrofě letounu i lidí obsáhle informovala. Lidé, kteří se zajímají o sport třeba jenom okrajově, vyjadřovali svou lítost. Dokonce i ti, které sport vůbec nezajímá, se zajímali. A tak někoho napadlo položit řečnickou otázku: Proč? Diskutuje se o tom, že na celém světě dnes umírají každou vteřinu jiní lidé včetně malých dětí. Nikdo kromě jejich blízkých se nad tím nepozastavuje a bere to jako běžný koloběh života a smrti, kterému podléháme úplně všichni.
   Také jste si položili podobnou otázku? Já ano. A má odpověď? Lidé jsou smutní, protože odešly jejich vzory, pro někoho dokonce ideály. Odešla naděje, zemřely emoce spojené s výbornými výsledky českých hokejistů při posledních turnajích. Zmizela personifikovaná lidskost, pracovitost, um, týmová spolupráce .. a úspěch (peníze). Toho všeho chceme sami dosáhnout. Každý chce uspět podobně jako profesionální sportovci.  Když se nám to ne zrovna dobře daří, jsme rádi, že to za nás odpracují alespoň naši sportovci. To je možná ten rozdíl vysvětlující lítost tisíců lidí nad lidmi, které osobně vůbec neznali, ale jejich výsledky a mediální obraz ano. Čest jejich památce.